Hlášky z filmu - Pelíšky
Michal Šebek: Víš co Sašo? Jdi do prdele!
otec Kraus: Mě by jen zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
babička: Kluci! Ne abyste se zase sázeli!
Saša Mašlaň: Nepřipadá ti to úplně magický?
teta Eva: Připadá... Já miluju sklo! Já jsem si strašně přála těžítko.
Michal Šebek: Není u tebe Jindra?
Elien: Ne.
Michal Šebek: Tak ji pozdravuj.
Péťa: Ty knedlíky mi připomínají vajíčka karety obrovské.
Jindřiška Krausová: Koho?
Péťa a otec Kraus: Mořské želvy!
Eva: Nehoří! Jednou provždy nehoří!
Jindřiška Krausová: To je pohoda, když není táta doma!
otec Kraus: Hekla jsi, teď jsi hekla! A popři to.
otec Kraus: Co si přeješ, holčičko?
Uzlinka: Tatínek vám přeje hezký svátky...
otec Kraus: Děkuji.
Uzlinka: A vzkazuje, jestli by alespoň na Boží Hod nemohl být klid.
máma Krausová: Nejsou ty knedlíčky trochu mazlavé?
Jindřiška Krausová: Noky přece musí být trošičku mazlavé. Na povrchu.
otec Kraus: Noky? Slyšel jsem dobře? Řekla jsi noky?
Jindřiška Krausová: Maminčiny noky přece. Pravý nok je na povrchu mazlavý a uvnitř kyprý a vláčný.
otec Kraus: Ale mluvila jsi o maminčiných vynikajících bramborových knedlících?
Jindřiška Krausová: Mluvím o senzačních maminčiných nocích.
otec Šebek: Co je to tady za hnusnou máničku?
Michal Šebek: Myslíš Gagarinova bratra?
otec Šebek: Já jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade.
Michal Šebek: To bylo málo.
otec Šebek: Tak málo, říkáš? No dobře. Tak na, chlapče.
otec Šebek: A komu tím prospějete, co? Druhé straně?
babička: A skláři nebudou mít co žrát.
strýc Václav: Stejně to nemá cenu, není pod vodou.
otec Šebek: Co pod vodou?
strýc Václav: To je jako já, kdybych jel na kole z kopce.
máma Šebková: Jak to myslíš?
strýc Václav: Že nemusíš šlapat, ne?
babička: A pod vodou se musí šlapat?
strýc Václav: Dejchá. Slyším jak dejchá. Dejchá. To vidím, to slyším. Už tě nesleduju, už si dejchej jak chceš. Končím. Ruším. Končím, nesleduju tě.
otec Kraus: Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.
otec Šebek: Maminko, ty nám jenom hoříš.
strýc Václav: No, mládežníku. Zazpívej nějakou koledu.
Michal Šebek: Narodil se...
otec Šebek: Drž hubu.
otec Kraus: No... Ona se usmívá. Usmívá se! Já jsem přesvědčen, že kdyby mi chrstli vařící olej do ksichtu, tak se ona bude co? Bude se smát!
Uzlinka: Líbali se, líbali! A jak dlouho, děsně dlouho!
otec Šebek: Co se tady rozháníš? Neříkal jsem ti, aby ses nechal na svátky ostříhat? Tatrmane. Seš zarostlej jak Ezop.
máma Šebková: Ezau, tatínku, Ezau.
otec Šebek: Ten taky.
otec Kraus: Tak si jich dáme ještě pět. Raz... Dva... Tři... Čtyři... Pět...
Michal Šebek: Jindro! Jindro!
otec Kraus: Šest! Sedm... Já jsem řekl deset.
Jindřiška Krausová: Říkals pět.
otec Kraus: Řekl jsem pět a myslel jsem deset.
Uzlinka: To máme zase rajskou?
máma Šebková: Co vidíš?
Uzlinka: Kuře.
máma Šebková: Tak vidíš.
Uzlinka: Mami, mami, brácha je mrtvej! Strejdo, má hlavu v troubě a tráví se.
otec Kraus: V naší elektrický troubě? To snad ne!
Uzlinka: Tati, zabruč.
otec Šebek: Co říkáš?
Uzlinka: Zabruč.
otec Šebek: Já ti zabručim, až slezu dolu!
strýc Václav: Udělej tam značku.
otec Šebek: Jak... jak mám udělat značku, ty vole?!
strýc Václav: Drápem, ne? Ty vole.
otec Šebek: To je blbec.
Michal Šebek: Dobrý den.
otec Kraus: Nazdar.
Michal Šebek: Nešla by Jindra ven?
otec Kraus: Nikdy! Nebo navždy.
otec Kraus: Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!
Diskusní téma: Pelíšky
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.